Šumava bez lyží: podél Vydry na Horskou Kvildu

Šumava je díky nepříliš prudkým kopcům jako stvořená pro lyžařskou turistiku. Když ale není sníh, má to také své výhody. Většinu lyžařů to odradí, takže tu pak paradoxně najdete blahodárný klid jako před staletími. Vydejte se s námi na úchvatný pěší výlet podél řeky Vydry až na šumavské pláně u Horské Kvildy.

Křížek na Horské Kvildě

Za výchozí bod našeho výletu zvolíme autobusovou zastávku v Čeňkově Pile. Osada vyrostla na soutoku řek Křemelné a Vydry a pojmenovaná je podle obchodníka se dřevem, Čeňka Bubeníčka, který zde v letech 1868-70 postavil skutečnou pilu na zpracování dřeva ze šumavských lesů.Kousek nad silničním mostem najdeme modernější zařízení využívající nevyčerpatelnou energii dravé Vydry, dodnes funkční vodní elektrárnu vybudovanou v r. 1912. Není divu, že tato technická rarita, napájená z ohromného potrubí, jež přivádívoduz Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu, je národní technickou památkou.

Ovečky na Horské Kvildě

Jsme ve výšce 670 metrů nad mořem a o divokosti Vydry svědčí i fakt, že během pouhých 7 km, které nás čekají na Antygl, nastoupáme do 930 metrů. Řeka tedy na tomto krátkém úseku překoná výškový rozdíl  260 m! Však o tom také svědčí obrovské balvany, vyplňující koryto řeky. Po většinu roku sice mezi nimi voda krotce kličkuje, během jarního tání sněhu ale hučí, padá a valí se s nezkrotnou silou.Další zajímavostí Vydry je, že této řece chybí pramen – vzniká v osadě Modrava soutokem přibližně stejně vydatných potoků Modravského a Roklanského. Podobně je na tom i Otava, která vzniká pod Čeňkovou pilou soutokem Vydry s Křemelnou.

Rampouchy na Vydře

Šlapeme po široké a upravené cestě podél řeky, jež kdysi bývala hlavní přístupovou cestou do horní části Šumavy. Když po lesní kalamitě v roce 1870 zřídili podél toku Vydry svážnou cestu, málokdo z tehdejších dřevařů tušil, že za pár let bude tato svážnice sloužit jako jedna z vůbecnejvícenavštěvovaných šumavskýchturistickýchtras. Díky kvalitnímu povrchu je tato trasa vhodná i pro seniory nebo tělesně postižené návštěvníky, cyklisté sem naopak nemohou.Po necelé hodince chůze se nad cestou otevírá les a objevuje se jedna z hlavních zajímavostí naučné stezky Povydří, tzv. kamenné moře. Rozsáhlé suťoviště vzniklo mrazovým zvětráváním skal a následným sesouváním žulových bloků do údolí.Srdce geologa zaplesá i při podrobnějším pohledu do řečiště Vydry na obří hrnce. Různě hluboké mísy jakoby vysoustružené v balvanech vznikají vířivým vymíláním pískem a kamením za vyšších stavů vody.

Kamenné moře pod Turnerovou chatou

Po hodině chůze z Čeňkovy Pily nás vítá jediná veřejně přístupná chata v I. zóně Národního parku Šumava, Turnerova Chata. Roubenka postavená ve stylu typických dřevěných šumavských staveb stojí při ústí Zhůřského potoka, ve stráni nad hučícím tokem. V příjemně vyhřátém interiéru můžeme posedět a zahřát se douškem čaje nebo grogu – další příležitost bude až na Horské Kvildě.
Pokračujeme proti proudu Vydry, která je nad Turnerovou chatou snad ještě divočejší, než ve své spodní části. V zimě tu můžeme obdivovat nejrůznější ledové skulptury, obrovské rampouchy, zamrzlé peřeje a vodopády, z nichž vykukují ohlazené „čepice“ mohutných balvanů.Mineme jediný most přes řeku –jdespíše o lávku, po které odbočuje turistická značka směrem na Hrádky. Když se nyní otočíme po proudu, uvidíme na protilehlém břehu skalní žulové útvary vzniklé zvětráním a odplavením okolního materiálu – tzv. viklany.Netrvá to dlouho a cesta vyúsťuje u silnice poblíž osady Antygl. V létě je tato křižovatka turistických tras velice frekventovaná, v zimě však jakoby lyžaři zanevřeli na krásnou přírodu v jejím okolí.

Královácký dvorec Antygl

První lidé, tzv. Králováci, tu žili již na přelomu 15. a 16. století. Od roku 1523 zde byla sklárna, která zanikla počátkem 19. století – původ názvu je odvozován od německého „ein Tiegel“ (jeden tyglík, volně jedna huť).Pokudchceme, můžeme tady výlet ukončit a počkat na autobus, který nás doveze zpátky na Čeňkovu Pilu. Byla by všakškodapřijít o cestu podél hamerského potoka na Horskou Kvildu!Horská KvildaCesta se noří do hustého lesa na úpatí hory Sokol a kličkuje podél Hamerského potoka. O něco prudší stoupání tady už cítíme v nohách a pokud trasu absolvujeme na lyžích, většinou se setkáme i s horší kvalitou stopy.Vynaloženou námahu nám však bohatě vyváží nádherná příroda, kdy jediným zdrojem zvuku je bublající potok. Ani se nenadějeme a cesta najednou vyústí na horské louce. Horská Kvilda už není daleko!

Ledoví "trpaslíci" na Hamerském potoce

Na pastvině vpravo od cesty můžeme i během drsné zimy spatřit dobytek. Plemeno „Highland“ pocházející ze Skotska z velmi skromných podmínek náhorních vřesovištních planin vyniká odolností a vitalitou  a ani v drsných zimních podmínkách nepotřebuje ustájení. Rodinná farma Highland Horská Kvilda jej chová v zachovalém horském prostředí a přispívá tak k zajímavosti zdejší krajiny.

Šumava, skotský náhorní skot

Horská Kvilda patří bezesporu mezi nejhezčí místa celé Šumavy. Obec leží ve výšce okolo 1070 metrů nad mořem a dnes zde žije zhruba 60 stálých obyvatel.Nebylo tomu tak ale vždy: do 2. světové války, v dobách největšího rozvoje obce, zde žilo až 600 obyvatel. V poslední době tu ale vyrostlo několik nových stavení, a zdá se, že návrat lidí do jedné z nejvýše položených obcí u nás, bude ještě pokračovat…Tady náš výlet můžeme zakončit, pokud však máme dost sil, nabízí se možnost pokračovat dále: buďto na Churáňov nebo do o něco vzdálenější Kvildy. Kilometry však nejsou to hlavní – kdo využije současné vylidněnosti Šumavy, rozhodně nebude litovat – však si sněhu ještě užijeme!

Zdroj: iDnes

Příspěvek byl publikován v rubrice výlety se štítky a jeho autorem je Zdeněk. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář