Prachatice, renesanční perla Česka – iDNES.cz

(zdroj iDnes.cz).

Prachatice, renesanční perla Česka
19. července 2009 8:00
Cestou na Šumavu se určitě zastavte v Prachaticích. Tohle město žije trochu neprávem ve stínu jiných jihočeských turistických skvostů, jako je Český Krumlov nebo Hluboká nad Vltavou. Prachatice jsou přitom renesanční perlou nejen jižních Čech, ale celé země.

Prachatice | foto: Martin Bouda, iDNES.cz
galerie
Prachatice patří k nejlépe zachovaným městským komplexům v České republice, historické jádro si zachovalo svou renesanční podobu uvnitř prstence městských hradeb.

Píseckou bránou do zahrady
Procházku Prachaticemi začneme u Dolní brány, kterou se z „nového“ města přebudovaného za minulého režimu na správné socialistické město s paneláky a dalšími „moderními“ budovami dostaneme do místa, kde ruka socialistického realisty naštěstí až tak drasticky neúřadovala.

Dolní brána, nazývaná též Písecká, byla součástí městského opevnění. Kdysi na opačné straně stávala i Horní brána, ale tak se nedochovala. Za hradby se město ukrylo už v polovině 14. století, ale Dolní brána je mladší: vnitřní část pochází z 15. století, vnější část s čtyřbokou věží a cimbuřím vznikla o století později.

Za branou je možné udělat menší odbočku a projít se po městském parku Parkánu, kde je hezký pohled na bývalou školu a především kostel svatého Jakuba, jednu z nejvýraznějších dominant Prachatic.

Pohled z městské zahrady na kostel svatého Jakuba
Několika kroky do pohádky
Pozdněgotický svatý Jakub patří mezi nejstarší prachatické památky. Nejstarší dochovaný doklad o této církevní stavbě pochází z roku 1359. Současnou podobu získal kostel počátkem 16. století. Z nejvyšší věže kostela je nádherný výhled nejen na Prachatice, ale i do širokého okolí. Jenže kvůli rozsáhlé rekonstrukci, která má skončit příští rok, je věž momentálně uzavřena.

Od městského parku je to už jen kousek na Velké náměstí, což je skutečný historický skvost. Jakoby se návštěvník najednou ocitl v jiném světě. Pár kroků a obyčejné města s paneláky se proměnilo v pohádku, v neskutečný svět, který to obyčejné nechává venku a k sobě si bere jen výjimečné, pozoruhodné, kouzelné věci.

Celé náměstí, všechny domy jsou v perfektním stavu, jakoby jeden chtěl svou krásou překonat ty ostatní. V první chvíli ani nevíte, kam se dívat dřív.

Dvě radnice: Stará a Nová
Tip
U Dolní brány na Malém náměstí u fontánky je začátek naučné stezky, která vede kolem hradeb. Na trase je pět informačních tabulí, které vás seznámí s historií i současností celého hradebního systému.

Přirozenou dominantou náměstí jsou dvě budovy Staré a Nové radnice, které stojí naproti příchozí ulice. Výraznější je paradoxně Nová radnice, protože má vysokou věž. Novorenesanční stavba z počátku 20. století má bohatou sgrafitovou výzdobu jako i další domy na náměstí. Z výjevů na zdi zaslouží pozornost například místo pod hodinami, kde je zachyceno předávání městských privilegií posly krále Václava IV. v roce 1382.
Dnes v Nové radnici sídlí prachatický městský úřad, který měl původně své hlavní místo ve Staré radnici, kde je nyní například turistické informační středisko. Stará radnice pochází z druhé poloviny 16. století. Jde o výjimečnou stavbu, protože výjevy na zdi domu vztahující se k soudnictví jsou provedeny metodou, které se říká chiaroscura. Jde o jedinou výzdobu tohoto druhu na světě.

Dělostřelecké koule ve zdi
Mezi nejkrásnější objekty na náměstí patří Sitrův dům, který dnes hostí Prachatické muzeum. Stojí po pravé straně hned u vchodu na náměstí. Je pojmenován po Tomáši Sitrovi, který dům vlastnil zkraje 17. století. Právě Sitr nechal budovu v roce 1604 přestavět do současné podoby.

Kuriozitou domu jsou kamenné dělové koule v průčelí brány, které údajně použil Jan Žižka při obléhání Prachatic v roce 1420. Do domu byly zazděny dodatečně.

Sitrův dům
Další pozoruhodný dům stojí na druhém konci náměstí, naproti Sitrovu domu. Tento se nazývá Rumpálův, je pojmenován po zámožném měšťanovi Šebastiánu Rumpálovi, jehož rodina objekt vlastnila až do roku 1771, kdy ho prodala městu za 1 400 zlatých. Poté byl v domě zřízen pivovar. Za pozornost stojí bohatá sgrafitová výzdoba domu.

Při procházce náměstím nemůžete minout kašnu v centru prostranství. Také ona pochází ze 16. století, i když během doby měnila svoji podobu. Původně byla na kašně socha Spravedlnosti, kterou počátkem 20. století vystřídala busta císaře Josefa II. Po roce 1918 se objevil plán, jak upravit kašnu na památník padlým.

Socha Spravedlnosti se nakonec na kašnu vrátila až v roce 1925, ovšem bez vah, které postava držela v levé ruce. Váhy se totiž ztratily. Teď má ovšem socha náhradní „výbavu“.

Příspěvek byl publikován v rubrice výlety a jeho autorem je Zdeněk. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář